Hexagram života: jednota bytí a hmoty jako klíčový symbol dlouhověkosti a jeho význam 3. část

1491 zobrazení

V minulém článku jsem vám slíbil, že se budeme zabývat třetím hlavním bodem našeho buněčného trojúhelníku, říkejme mu triáda hmoty, přičemž jeden bod směřuje dolů, a to bod C- CLEAN - čištění. Uvědomil jsem si však, že před tímto bodem je třeba vám také ukázat celý kontext tohoto systému a uvědomit si, že tento buněčný trojúhelník hmoty je jen částí hexagramu a že je v něm ještě něco víc, nazvěme ho Trojúhelník bytí nebo Triáda života.

V úvodu minulého článku jsem již nastínil filozofickou podstatu dlouhověkosti. Pochopíme-li tento celek, pak pochopíme...
zdroj: google.com

V úvodu minulého článku jsem již nastínil filozofickou podstatu dlouhověkosti. Pochopíme-li tento celek, pak pochopíme "všechno".

Symbolický význam:

  1. Horní trojúhelník: tj. trojúhelník směřující jednou špičkou vzhůru - triáda života, symbolizuje duchovní růst, transcendenci, spojení s vyšším vědomím nebo univerzální pravdou.
  2. Pojem rovnováhy: spolu s trojúhelníkem směřujícím jednou špičkou dolů, trojúhelníkem triády Hmoty (který představuje hmotu, materiální svět), tvoří tento obraz hexagram Života, často vykládaný jako harmonie mezi hmotou a duchem, člověkem a božstvím, energií a mírem.

HEXAGRAM ŽIVOTA

Horní trojúhelník

  • S - Duch: spojení se sebou samým a vyšším smyslem života.
  • W - Moudrost: Poznání a pochopení podstaty života a bytí.
  • U - Jednota: Spojení s vesmírem nebo celkem, který přesahuje jednotlivce.

Spodní trojúhelník

  • E - Energie mitochondrií
  • C - Čistota - autofagie
  • Telomery - Rapamycin a mTOR - mTOR (Mechanistic Target of Rapamycin) je klíčový regulační uzel v buňce, který neustále monitoruje a vyvažuje potřeby buněčného růstu, dělení a regenerace na základě dostupnosti živin a energetických zdrojů. Slouží jako "hlavní koordinátor" mezi vnějším a vnitřním prostředím.

Objasněme si nyní trojúhelník bytí neboli triádu života. Doporučuji, abyste si udělali pohodlí a klid.

Přejděme k prvnímu bodu S - Duch (Spirit).

Je to protiváha bodu T - telomers , později si řekneme, že "Poznáním" a poznáním bodu S - Spirit snad můžeme upravit a naprogramovat i tento těžko dosažitelný cíl.

Znáte větu, která pochází z hermetického učení připisovaného Hermovi Trismegistovi a je jedním ze základních principů hermetismu? Tato věta se nachází v textu slavné Smaragdové desky (Tabula Smaragdina) a říká:

"Jak nahoře, tak dole; jak uvnitř, tak venku."

Hermes Trismegistos

"Jak nahoře, tak dole; jak uvnitř, tak vně, " je univerzální pravda o vzájemné propojenosti všeho bytí. Tato věta nás vybízí k hlubšímu zkoumání vlastního nitra, k úctě k přírodě a vesmíru a k uvědomění si, že náš vnitřní a vnější svět jsou neoddělitelně propojeny. Je to princip rovnováhy, harmonie a jednoty, který nás učí žít vědomě a zodpovědně.

Teorém naznačuje, že to, co se děje na úrovni jednotlivce, je odrazem toho, co se děje na úrovni vesmíru, a naopak. Říká, že zákony, které platí ve velkém (makrokosmu), se odrážejí v malém (mikrokosmu).

Příklad: uspořádání atomu (s jádrem a elektrony) je podobné uspořádání sluneční soustavy. To, co se děje v těle člověka, může být odrazem toho, co se děje ve světě kolem něj.

Tato věta poukazuje na jednotu duchovního a fyzického světa. Tvrdí, že mezi duchovní (neviditelnou) a hmotnou (viditelnou) realitou existuje hluboké spojení.

  • "Jak nahoře, tak dole": to, co se děje ve vyšších duchovních dimenzích, ovlivňuje dění v hmotném světě. A naopak, činnosti v hmotném světě mohou ovlivňovat duchovní sféru.
  • "Jak uvnitř, tak vně": vnitřní stav jedince (jeho myšlenky, pocity, nálady) se odráží ve vnějším světě - ve vztazích, situacích a okolnostech, kterými člověk prochází.

Příklad: Pokud člověk žije v harmonii sám se sebou (uvnitř), bude harmonický i jeho vnější život (vztahy, práce, zdraví).

V psychologii lze tento princip aplikovat na vnímání reality. Naše mysl si vytváří obraz světa, který prožíváme. To, co je "nahoře" (v naší mysli), se projevuje "dole" (v našem jednání a životě). A naopak, to, co prožíváme "dole" (ve vnějším světě), ovlivňuje naše myšlenky a emoce "nahoře".

Příklad: Pokud je člověk vnitřně klidný, odráží se tento klid ve vztazích a situacích, které prožívá. Naopak pokud prožívá vnitřní chaos, jeho vnější svět bude plný konfliktů a problémů.

Tato věta je v moderním světě často spojována se studiem fraktálů, holografického principu vesmíru nebo kvantové fyziky. Věda začíná potvrzovat, že existují podobné struktury a zákonitosti na mikroúrovni i na makroúrovni.

Příkladem může být např:

  • Fraktály: geometrické vzory, které se opakují v různých měřítkách - list stromu má podobnou strukturu jako větev, která je podobná celému stromu.
  • Kvantová fyzika: Pozorování částic na kvantové úrovni ovlivňuje jejich chování, což je paralelní s principem "jak uvnitř, tak vně"

Pozornost tedy věnujte maličkostem: to, co se děje na malé úrovni, může mít velký vliv na celek - to je známý Motýlí efekt.

Nyní můžeme přejít k prvnímu bodu triády života. Pojem S - Duch v kontextu "Spojení se sebou samým a vyšší smysl života" zahrnuje více vrstev filozofického, duchovního a psychologického významu. Pojďme si jej podrobněji rozvést:

1. Spojení se sebou samým

Tento aspekt hovoří o prohloubení vztahu s vlastním nitrem a o objevení svého pravého já. Představuje cestu k sebepoznání, autenticitě a životu v souladu s vlastními hodnotami a přesvědčením.

  • Sebepoznání: proces zkoumání vlastních myšlenek, emocí a vnitřních motivací. Znamená pochopení svých silných a slabých stránek, tužeb, obav a smyslu života.
  • Autenticita: Život v souladu s tím, kým skutečně jsme, a ne podle očekávání okolí. Jde o odvahu vyjádřit svou jedinečnost.
  • Harmonie: Nalezení vnitřního klidu a rovnováhy mezi myšlenkami, pocity a činy. Spojení se sebou samým vytváří pocit stability a pohody i uprostřed vnějšího chaosu.

2. Spojení s vyšším životním cílem

Tento aspekt se zabývá otázkami transcendence, tedy překračováním běžných každodenních zkušeností a hledáním hlubšího smyslu existence.

  • Hledání smyslu: duchovní rozměr podporuje otázky jako např: "Proč jsem tady?", "Jaký je smysl mého života?", "Jak mohu přispět k něčemu většímu, než jsem já sám?"
  • Transcendence: překonání vlastních egoistických potřeb a poznání, že jsme součástí něčeho většího - přírody, vesmíru, kolektivního lidstva nebo božské podstaty.
  • Služba druhým: Hledání vyššího cíle často zahrnuje službu druhým, přispívání komunitě nebo světu způsobem, který nás přesahuje a vytváří pocit naplnění.

3. Duchovní praxe a nástroje

Existuje celá řada přístupů a praktik pro spojení se sebou samým a vyšším smyslem života:

  • Meditace a všímavost: nástroje, které nám pomáhají ztišit mysl, jít do sebe a uvědomit si přítomný okamžik.
  • Modlitba a rozjímání. Pro nevěřící to může být forma rozjímání a introspekce.
  • Psaní deníku: Zapisování myšlenek a pocitů nám pomáhá lépe porozumět vlastnímu vnitřnímu světu.
  • Umělá tvořivost: Činnosti, jako je psaní, malování nebo hudba, nám umožňují spojit se s hlubším já a vyjádřit nevědomé části sebe sama.
  • Spojení s přírodou: Pobyt v přírodě podporuje uvědomění si naší součásti většího celku a dodává pocit harmonie.

4. Duchovní integrace v každodenním životě

Duchovní rozměr nemusí být oddělen od každodenního života. Naopak, měl by být integrován do běžných činností a rozhodnutí:

  • Vědomý život: žít v přítomném okamžiku, plně si uvědomovat a těšit se z maličkostí každodenního života.
  • Vděčnost: Pěstování pocitu vděčnosti za život a za vše, co máme, pomáhá navázat spojení s vyšším cílem.
  • Etické jednání: Život podle zásad, jako je poctivost, láska, soucit a úcta k druhým.
  • Odvaha a naděje: Rozvíjení duchovní síly, která nás podporuje ve chvílích těžkých rozhodnutí nebo těžkostí.

5. Výzvy na cestě k duchovnímu spojení

Cesta k duchovnímu spojení není vždy snadná. Může zahrnovat:

  • Skepse a pochybnosti: Běžná součást hledání, která nás nutí klást si hluboké otázky.
  • Ztráta spojení: Pocit odcizení od sebe sama nebo vyššího životního cíle, zejména v hektických obdobích.
  • Ego a sebeomezování: Překážky v podobě ega, strachu nebo společenských očekávání.

6. Duch jako hnací síla života

Duch je něco, co nás motivuje, dodává nám vnitřní sílu a pomáhá nám jít vpřed. Je to spojení se zdrojem naší tvořivosti, intuice a moudrosti. Rozvíjením ducha posilujeme svou schopnost čelit životním výzvám s odvahou a klidem.

Závěr: V konečném důsledku jde v S-Spiritu o vytvoření harmonie mezi naším vnitřním světem a vnějším životem, o nalezení odpovědí na naše nejhlubší otázky a o život, který má pro nás osobní i univerzální význam.

V budoucnu si krátce pohovoříme o W - Moudrosti, abychom tuto životní triádu pochopili komplexně.

Ing. Pavol Machnič hledač dlouhověkosti & biohacker
pavolmachnic999, pavolmachnic999, palo.machnic

Fotografie inna mykytas z Pixabay

Mohlo by vás zajímat

SVĚT BEZ HRANIC

Před dvěma lety jsem slyšel o havajském terapeutovi, který vyléčil celé oddělení mentálně postižených vězňů - aniž by se s...

9.8.2009
4479 zobrazit

Diskuse

30 dní
Všechny
většina čtení